Nacházíte seÚvod » Pro studenty » Aktuality

Ukázková maturitní práce z českého jazyka

29. 5. 2017


František Lutovský ze třídy O4T je autorem následující skvělé maturitní slohové práce. Posuďte sami, jak si poradil s nesnadným útvarem sci-fi na téma Existence lidstva ohrožena.


Existence lidstva ohrožena!

VÝCHOZÍ TEXT

Píše se rok 2175. Země byla napadena. Děsivá monstra, strašnější než nejhorší noční můry, ovládla naši planetu. Kdo se včas neukryl do podzemí, byl zničen. Přežilo jen několik zástupců lidské rasy. Začíná postapokalyptická budoucnost, v níž nepřátelé lidstva mají převahu. Zatím…

Zpracování: vypravování s prvky sci-fi rozvíjející výchozí text

…zatímco já spolu s několika dalšími trčím v katakombách.

Je nás tu celkem sedm. Já, Viktor, Markéta, Pepa, Petr, Saša a Anička. Všichni dohromady tvoříme skupinu, která se skrývá už od samého začátku. Občas někdo z nás musí jít ven se porozhlédnout, zdali nenajde pár věcí, které by se mohly hodit. Jistě vám dojde, že nás kdysi bylo víc…

Tento měsíc vyšla řada na mě. Ještě jsem tam nahoře nebyl.  Jak to tam vypadá? Bojím se, jdu tam beze zbraně a monstra mají ta svá dlouhá odporná chapadla.

Těsně po zacvaknutí závory u vchodu do katakomb přišla zpráva z monitorovacího stanoviště, kde hlídal Viktor: „Někdo tam je, nevycházejte.“

Než mi ji stačil Pepa říct, byl jsem už na cestě od východu z katakomb k nejbližšímu obchoďáku, který ještě stál. Jeho jméno nebylo čitelné. Zaběhl jsem do něj a rychle jsem utíkal k chladicímu pultu. Díval jsem se jedním okem přes hranu pultu, ale jen tak, abych nebyl vidět. Při probíhání dveřmi se kolem mě něco mihlo, vzrušení jsem ani nedýchal. Teď – viděl jsem ho! Srdce se mi rozbušilo. – Poté si pamatuji jen tmu.

Probudil jsem se v měkké posteli, připoután pouty. „Co se to děje? Kde to jsem“ říkal jsem si.

Stresoval jsem se asi hodinu, během které jsem zápasil s pouty ve snaze se vyprostit. Nepovedlo se mi to. Usnul jsem vyčerpáním, když tu najednou slyším dobře známá hlas. „Viktor?“  Co by tu dělal?

Otevřel jsem oči. „Viktore, jsi to ty?“ zavolal jsem.

Závěsem prolezlo všech šest mých druhů z katakomb. „Co se sakra stalo?“ ptám se jich.

„Z výpravy ses nevracel, a tak jsme si mysleli, že je s tebou konec. Úplnou náhodou jsme tě včera našli potrhaného, ale stále ještě naživu.“

Po dalším měsíci, který jsem trávil na lůžku, mě vzali k novému veliteli. Jmenoval se Makarov. Byl velitelem odboje proti meziplanetární invazi. Seznámil mě s plánem odboje a navrhl mi, že mohu být ten, kdo vše napraví. Souhlasil jsem s tím, že donesu výbušninu 80BC5 do místa, odkud čerpají svou životní sílu, i s vědomím jisté smrti a žádné možnosti dostat se z dosahu bomby včas.

Nyní je čas, abych se vypravil na ono místo a zničil jej do základů.

Sbohem, mí krásní přátelé.

 

František Lutovský, 04T

Kontakt

Střední průmyslová
škola textilní
Tyršova 1
Liberec 460 01

 

Tel +420 485 110 096
info@spstliberec.cz

Napište nám

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

© 2013 Střední průmyslová škola textilní

Webové stránky od Prezentujte se