VZOROVÁ MATURITNÍ PRÁCE Z ČESKÉHO JAZYKA

22. 5. 2019

Jako ohlédnutí se za jarním termínem maturitních zkoušek doporučujeme k přečtení slohovou práci s vysokým hodnocením CERMATU. Její autorkou je Eva Robovská z 04.

Zimní krajina

(zpracování: líčení)

Snad každý z nás má své oblíbené roční období. Čas, kdy rád sleduje přírodu, chodí ven na procházky a celým svým tělem a smysly ...

... vnímá faunu i flóru země. Jeden z nejúchvatnějších pohledů na zimní krajinu se mně naskytl minulou zimu.

Nacházím se na kopci u malého paloučku poblíž hlubokého a tichého lesa. Příroda je zde nedotčená a vše tvrdě spí pod nadvládou zimy, která předvádí každému svou sílu a bohatství. Palouk pokrytý ledovými střepinami odráží unavené sluneční paprsky tak ostře, že musím přimhouřit oči. Jediné, co slyším, je křupání sněhu, jak se mé nohy boří do závěje, a mrazivý vítr, jenž si pohrává s mými vlasy, vpíjí se do mé kůže a prosakuje až do morku kostí.

Stromy lemující cestu vypadají jako tichá stráž hlídající klid a mír krajiny. Sklání se pod vahou tisíce vloček tancujících z oblak, a vytvářejí tak bílý tunel nad pěšinou. Když se pozorně zadívám, sem tam spatřím stopy divoké zvěře, jež se snaží najít úkryt před zimou či něco k snědku. Tyto stopy mi jsou ujištěním, že v zamrzlé krajině nejsem sama. Přesto pocit samoty zůstává a střídá se s pocitem klidu, soustředění a úžasu nad krásou krajiny a sněhu, jež sjednocuje okolí. Slunce už se pomalu ukládá k spánku a předává žezlo měsíci. Vítr je čím dál tím víc ostřejší, jako by v sobě nesl malé jehličky.

Pospíchám domů. Nyní krajina nabírá úplně jinou tvář. Děsivou a ledovou zároveň. Sníh je zahalen do mrazivého odrazu měsíce, stromy, lesní strážci, nasadily přísné masky a dál budou strážit bohatství zimy, mír a klid zimní přírody.

Eva Robovská, 04